Jeskyňářská skupina z Býčí skály má za sebou velmi úspěšné období. Poslední léta byla mimořádně plodná na důležité objevy a zajímavým způsobem se to projevilo i v pojmenování nově objevených prostor.  Zatímco dříve bylo zvykem používat víceméně obvyklé jeskyňářské názvy jako Hlinité síně, Dóm překvapení, Zřícený dóm, Gotická chodba, Sedmá propast, zrychlený objevitelský postup vyžadoval využití netradičnějších názvů. Hlava mrtvého šneka, U smradlavé princezny,  Dómek  bizardních větví, Druidí propast, Frňákový komín. A dalším vývojem, v době kdy pracovití jeskyňáři každý víkend prolongovali jeskyni o další desítky metrů, docházely již zákonitě smysluplnější názvy a bylo nutné používat pojmenování jako Pistáciový meandr, Grapefruitový dómek, Angreštová, Okurková či Hrášková chodba, Citronová propast, Švestková chodba. Co přijde po Řapíkocelerovém dómku se již nikdo neodvažuje hádat. Schematický náčrtek systémů Kokosové a Květákové chodby Jirky Kukly, zjevně dokladuje kladný přístup býčiskalských jeskyňářů ke zdravé výživě.

Tohoto problému si povšimla i názvoslovná komise České speleologické společnosti. Vyjádřila pochopení pro naše specifické problémy a zaslala nám počítačový program Absolon, do kterého se zadá stručná charakteristika objevu a on pak navrhne nejvhodnější jméno. Bohužel jsme se však přece jen museli vrátit k dřívější praxi, protože všechny jím navržené názvy by ohrožovaly mravy nezletilých jeskyňářů. Při té příležitosti také komise vyjádřila znepokojení nad tím, že ačkoliv Jindřich Wankel proslavil Býčí skálu po celé Evropě, nebyl po něm dosud v naší jeskyni pojmenován žádný důležitý objev, ačkoliv se to v minulosti přímo nabízelo. Tento nepříjemný fakt jsme ovšem vysvětlili tím, že si našeho pana doktora vážíme natolik, že po něm nemůžeme pojmenovat nějakou obyčejnou jeskyňku, ale čekáme na objev nejméně stometrového krápníkového dómu, který bude hoden Wankelova jména. Bohužel si však v současnosti musíme přiznat, že k tomu již patrně nikdy nedojde. Nad Býčí skálou a celým Moravským krasem se totiž začínají stahovat mraky.

První známky toho, že něco není v pořádku, se objevily již před lety. S použitím dotací EU se začaly opravovat všechny silnice v Moravském krasu. Přitom dosud platila nepsaná zásada, že se pozvolna nechají chátrat, aby se takto přirozeně reguloval počet návštěvníků CHKO. Pokud totiž motorizovaný turista navštívil Moravský kras, musel pak rovnou zajet do autoservisu a to jej pro příště odnaučilo zevlovat po jeskyních. Zatímco dnes se po krasových silnicích prohání nákladní automobily všeho druhu a mezi nimi závodí motorkáři, kteří řevem svých strojů rozptylují nudící se krkavce. Tehdy jsme si však neuvědomili, že se jednalo o první část promyšleného plánu likvidace speleologie v naší zemi.

Druhá etapa nastala loni. Všichni přátelé Moravského krasu zaznamenali bezprecedentní posunutí termínu našich dnů otevřených dveří. Přístup k Býčí skále byl zamezen výstražnými páskami a dodržování zákazu bylo kontrolováno nekompromisními strážemi v maskovacích uniformách. Pouze mimořádně naivní člověk by uvěřil, že celá akce probíhala jen z důvodu ochrany páru hnízdících dravců, jak bylo veřejnosti prezentováno. Ve skutečnosti byl v Býčí skále a uzavřeném prostoru kolem ní prováděn rozsáhlý geologický průzkum. V jeskyni byly vrtány stovky otvorů, o jejichž účelu jsme se jen mohli dohadovat.

Teprve když kolega jeskyňář nabídl jednomu z nezvaných hostů skleničku své oblíbené kořalky jedovatě zelené barvy a geolog, uvyklý na dvanáctiletou skotskou whisky téměř zkolaboval, dozvěděli jsme se drsnou pravdu.  Oblast kolem Býčí skály bude určena k těžbě vápence. V odlehlém dómu Rotunda byla dokonce provedena poloprovozní zkouška těžby, kterou tajně zdokumentoval zkušený fotograf Petr Kaplan. Hmatatelným výsledkem bagrování v Rotundě má být limitovaná série býčiskalského cementu, určená pro domácí trh.

O další únik informací se pak postaral nejmenovaný ústavní činitel při návštěvě Brna. Dle jeho vyjádření se Česká republika zavázala EU dodávkou cementu na výstavbu chystané čtyřmetrové železobetonové zdi, která se bude stavět na jihovýchodních hranicích unie. Jejím oficiálním účelem bude zabránění migrace obojživelníků, ohrožených silničním provozem, zejména ropuchy obecné a skokana hnědého. A protože zdroje vápence v naší zemi jsou pro tak obrovské kvantum cementu nedostatečné, bude zrušena dosavadní ochrana krasových oblastí.

Podle našich informací dosáhla patrně po dlouhém vyjednávání správa CHKO výjimky pro ostrůvek devonských vápenců kolem propasti Macochy a Punkevních jeskyní, ale Národní přírodní rezervace Býčí skála přestane existovat. Vznikne zde Křtinsko-Josefovský průmyslový areál. Jižní část Moravského krasu je ovšem odsouzena k zániku také. O severní části ještě nebylo definitivně rozhodnuto.

Ale abych čtenáře jen nedeprimoval. Betonářská lobby se přece jen chová nečekaně zodpovědně. V Křtinském údolí bude vybudována turistická stezka Cesta cementu Moravským krasem, s informačními tabulemi, které budou připomínat památku někdejších jeskyní.  Také Dům přírody u Skalního mlýna už s předstihem pamatoval na Býčí skálu a podobně zareagovalo i Muzeum Blanenska s novou expozicí, ve které prezentuje z Vídně zapůjčené originály některých Wankelových nálezů z Býčí skály.

Rovněž se netřeba obávat, že by byly zrenovované krasové silnice ještě více zahlceny nákladní dopravou. Vytěžený vápenec se bude dopravovat jen na nejkratší možnou vzdálenost. Nová, moderní cementárna bude totiž vybudovaná přímo v blízkém městysi Křtiny. Na připojené vizualizaci je zřejmé, že bude citlivě zasazena do okolního prostředí a vytvoří důstojný protějšek Santiniho chrámu.

Ostatně před šestadvaceti stoletími v Předsíni Býčí skály bez problému koexistovala kovárna s kultovním obětištěm, takže se jen vracíme ke zvyklostem našich předků. Nemluvě o dalších výhodách. V dosud přehlíženém regionu přibude pracovních příležitostí a provoz cementárny v širokém okolí sníží populaci obtížného, člověku nebezpečného hmyzu, jako komárů, sršňů, včel a motýlů. Také brutální barvy přírody, které jsou při delším pobytu dle nejnovějších vědeckých studií zodpovědné za chronické záněty rohovky, nabudou uklidňujících, šedivých tónů. Takže se na budoucnost Moravského krasu nemusíme dívat černě.

Ale pro jistotu neodkládejte návštěvu našich letošních dnů otevřených dveří. Dostali jsme zprávu, že budou znovu odloženy z důvodu ochrany hnízdících dravců. Takže v Rotundě se zase bude bagrovat…

1.4. 2018 Laďa Šebeček