Na konci února 2010 předal P. Kostrhun (kurátor pavilonu Anthropos MZM Brno) kopii dosud nepublikovaného rukopisu J. Wankla, který pojednává o pravěkých nálezech v jeskyni Býčí skála. Znalci díla J. Wankla možná zaznamenali v některých pracech K. Absolona zmínku o existenci podobného rukopisu. Domnívám se, že K. Absolon z nej dokonce mohl čerpat informace o pravěkých nálezech v Býčí skále. Po jeho smrti se k rukopisu dostal ještě pracovník MZM F. Adámek, který dokonce existenci rukopisu přímo uváděl a jeho četné originální informace o halštatském nálezu opravdu přesahovaly v některých směrech dosud všechny známé zdroje.

Před několika lety došlo k odstěhování pozůstalosti po K. Absolonovi z jeho brněnského bytu, nemovitost a movité zařízení přešlo na dědice a vědecký arechiv byl převezen do MZM. Wanklova pozůstalost, kterou vlastnil K. Absolon byla koncentrována v tzv. Wanklově kufru, který byl pečlivě probádán v minulém roce. Byl v něm nalezen originál jeho "Zápisků z mého mládí", které byly nedávno přeloženy na náklady V. Šebečka, člena ZO ČSS 6-01 Býčí skála J. Urbanem. Před dvěma roky byl nalezen M. Golcem v Muzeu v Blansku jiný rukopis, a to nedokončený fragment o Lebkách z Býčí skály. Ten vyšel před nedávnem v Časopisu MZM. Jejich překlad provedl též J. Urban. Po těchto úspěších se zdálo, že jsou Wanklovy rukopisy již známé všechny a nic nenasvědčovalo tomu, že na počátku roku 2010 dojde P. Kosthunem k nalezení v dosud neotevřené krabici Absolonovy pozůstalosti k objevu dalšího Rukopisu o Pravěku Býčí skály. A stalo se!

Rukopis byl neznámým člověkem z Wanklova rukou psaného německého originálu přepsán do strojopisné němčiny. Má asi 40 stran. Ohledáním bylo potvrzeno, že nejde například o text z "Obrazů" či jiných publikovaných Wanklových textů. Jde evidentně o monografický text. Je znovu nedopsaný, stejně jako tomu bylo u rukopisu o "halštatslých lebkách". První čtvrtina obsahuje informace o paleolitu z Jižní odbočky, většina je dále věnována halštatu (starší doba železná) z Předsíně Býčí skály. Text bohužel neobsahuje žádné nákresy ani plánky.

Další zkoumání textu jistě ukáže, do jaké míry by mohl rukopis přinést nové poznatky zejména o halštatských nálezech z Předsíně Býčí skály.

Poděkování patří P. Kostrhunovi, který se s tímto literárním pokladem podělil a poskytl jej k prozkoumání.

Cílem naší redakce bude tento skvost později publikovat i na našich stránkách.

M. Golec