Vše [486] | Články [366] | Galerie [93] | Mapy [21] | Videa [6] | Kontakty | Kniha návštěv |
Činnost [146] | Býčí skála [47] | Barová [14] | Od jinud [24] | Netopýři [9] | Technika [4] | Zprávy [11] | Historie [146] | Pověsti [7] | P100 [35] | Zamyšlení [43] |
Článek | Existuje Lolova mapa Býčí skály? | Historie | ||||||||
V roce 2016 se podařilo objevit v lichtenštejsnkém archivu ve Vídni dopis Antonína Loly adresovaný Janu Josefu Lichtenštejnovi, ze kterého vyplývá možnost, že část jeskyně Býčí skály byla v roce 1808 zakreslena do mapy obdobně, jako tomu bylo roku 1807 u jeskyně Výpustek. Článek původně vyšel v: Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017. |
||||||||||
Daniel Lyčka
| 3.5.2017 06:44 | |
||||||||||
V pátém čísle časopisu "Ochrana přírody" z roku 2012 uveřejnil autor Petr Zajíček zajímavý článek, informující čtenáře, že se pracovníkům Správy jeskyní ČR, oddělení péče o jeskyně, podařilo o rok dříve (tj. 2011) po více než sto letech znovu objevit zapomenutý a dle některých zdrojů dávno zničený plán jeskyně Výpustku z roku 1807. Záměrem dnešního článku je poukázat na skutečnost, že možná existuje (existovala) i další mapa moravské krasové jeskyně. Pohled na skalní stěnu jeskyně Býčí skála.
Výpustek
Mezi jmény je zvěčněn i knížecí architekt a správce nedalekých železáren Karel Rudzinsky. Foto: Martin Golec
Jde o unikátní historický pramen dokládající mimo jiné romantické představy jak donátora celého areálu, tak i prvních poutníků-turistů přicházejících nejen z Brna, kteří začali do těchto míst více pronikat a objevovat tajemného genia loci místní krajiny. Jestliže kníže na jiných panstvích (např. v krajinné kompozici dnešního Lednicko-valtického areálu) budoval vedle loveckých zámečků i umělé jeskyně – grotty, tak v údolí mezi Adamovem a Křtinami tomu bylo právě naopak. První turisté sem primárně nepřijížděli obdivovat voluptuární stavby, ale vedle poutního místa v nedalekých Křtinách či rodové hrobky Liechtensteinů ve Vranově (u Brna) se lákadly staly místní železárny a právě tajuplný jeskynní systém. První turisté se objevili v krajině, kde duše mrtvých sestupovaly do Hádu/Výpustku a kde snad tito první turisté nejednou přemýšleli o (ne)smrtelnosti svých duší. Ne náhodou se Moravský kras čili Moravské Švýcarsko stalo vyhledávaným místem malířů a rytců.
Pamětní deska připomínající návštěvu císaře Františka II. a jeho manželky v roce 1804. Foto: Martin Golec
Býčí skála
V dopise datovaném v Břeclavi dne 7. dubna 1808 Anton Lola navrhl knížecí kanceláři, že byl ochoten vytvořit stejný plán jako v případě jeskyně Výpustku o rok dříve! Dokonce byl připraven celou jeskyni odkrokovat, a to z důvodu potřebného zaměření a stanovení měřítka pro jízdu kočárem („Rennbahnen Maaß“). Nemělo chybět ani určení hloubky vody v jeskyni. Svůj záměr odůvodňoval tím, že ani knížecí architekt, ředitel („Bergmeister“) a správce místních železáren Carl (Johann) Rudzinsky, ani nikdo jiný před ním a po něm podobný plán nevytvořili! Nicméně znám je zřejmě jen koncept odpovědi, ve které se uvádí, že na rozdíl od Výpustku jeskyně Býčí skála nebyla téměř používaná (!), takže případný zájem ze strany knížecí kanceláře, potažmo knížete, zahrnoval pouze plán Předsíně, tedy místa, kde se točily kočáry při své cestě k jeskyni Kostelík a zpátky. Další dopisy k dané problematice se prozatím nepodařilo objevit.
Pamětní deska donátora a majitele panství knížete Aloise I. Josefa z Liechtensteina. Foto: Martin Golec
Podobně jako Lolův plán jeskyně Výpustek z roku 1807, tak i jeho dopis o rok později je cenným historickým pramenem. Máme tak představu o tom, jak se změnilo „využití“ jeskyně Býčí skály po nástupu nového knížete Jana I. Josefa. Jestliže v časech Janova staršího zesnulého bratra, knížete Aloise I. Josefa z Liechtensteina, byla Býčí skála uměle poupravena a při návštěvě císařského páru v roce 1804 i osvětlena, po roce 1805 se stala pouhou „otáčecí dráhou“.
Lolův dopis knížecí kanceláři z roklu 1808. Foto: Daniel Lyčka
Ještě jedna skutečnost se v dopise objevuje: sám Lola se zmiňuje o tom, že daný plán by vznikl jedině na přímý příkaz knížecího zahradního architekta a hospodářského rady Bernharda Petriho. Byl to právě Petri, který pro knížete Jana vytvořil (nejen) v nedalekém Adamově anglický krajinářský park a který měl i vliv na dotváření krajiny podél řeky Svitavy – například nechyběla malá a velká kaskáda. Jeho další zahradní počiny mohl – a i dnes může – návštěvník obdivovat např. v jihomoravské Lednici. Dále se podílel na úpravě valtického parku, areálu Nových Zámků u Litovle či v Kolodějích u Prahy. Je tak nasnadě domněnka, že Plutovu říši ve Výpustku sice zakreslil Anton Lola, ale jejím tvůrcem nebyl nikdo jiný než samotný Petri. Archivním výzkumem se již podařilo potvrdit Bernhardovo působení na Adamovsku v době výstavby místního zámku a realizace okolního parku a přilehlé obory. O jeskynních a krajinářských úpravách na přelomu 18. a 19. století jsou zmínky i v dobovém tisku a periodikách, jako např. stať od Carla Josepha Jurendeho v Mährischer Wanderer, oder ganz neu entworfener Nationalkalender Mährens, auf das gemeine Jahr nach Christi Geburt. Ten zde potvrzuje první jeskynní úpravy za knížete Aloise I. Josefa, ale i založení nového parku po roce 1805 v anglickém stylu kolem adamovského zámku a dotvoření krajiny ve Křtinsko-svitavském údolí (výslovně jsou jmenovány cesty), ačkoli v samotné Jurendeho stati však žádný z knížecích architektů, stejně jako hospodářský rada Petri není explicitně uveden.
| ||||||||||
Přílohy ke stažení :
| ||||||||||
Diskuse "Existuje Lolova mapa Býčí skály?"
|
Návštěvy : [216291], dnes 110 | | Data Diskuse | © Copyright |