Vše [486] | Články [366] | Galerie [93] | Mapy [21] | Videa [6] | Kontakty | Kniha návštěv |
Činnost [146] | Býčí skála [47] | Barová [14] | Od jinud [24] | Netopýři [9] | Technika [4] | Zprávy [11] | Historie [146] | Pověsti [7] | P100 [35] | Zamyšlení [43] |
Článek | Výroční zpráva Speleologického kroužku ZK ROH Adast - 1973 | Zprávy | ||||
Výroční zpráva o činnosti Speleologického kroužku ZK ROH Adast Adamovských strojíren za rok 1973 |
||||||
Miki
| 19.2.2010 13:18 | |
||||||
Výroční zpráva o činnosti Speleologického kroužku ZK ROH Adast Adamovských strojíren za rok 1973 Pracovní činnost Speleologického kroužku ZK ROH Adamovských strojíren byla také r. 1973 všestranně podporována jeho mateřským závodním klubem a hlavním ze spolupracujících partnerů - Oddělením pro výzkum krasu Moravského musea v Brně. Oběma jmenovaným organizacím náleží upřímný dík všech členů kroužku, stejně tak jako dalším spolupracujícím kolektivům - Speleologickému kroužku ZK ROH ČKD Blansko a organizaci Moravský kras Blansko a dalším jednotlivým externím spolupracovníkům ze Speleologického kroužku ZK ROH Metry Blansko a z řad členů Speleologického klubu v Brně, zejména pak Členům jeho babické skupiny - M. Novohradskému a kolektivu. Mimo finančního zajištění se zájem pracovníků výboru ZK ROH Adamovských strojíren o činnost našeho kroužku, stav lokality a základny kladně projevil jejich návštěvou 15. června t.r., během které byli také seznámeni se stavem prací na hlavní lokalitě - Býčí skále - a s celkovým projektem průzkumu. Na jaře /4.dubna/ naši základnu a Býčí skálu navštívili také členové výboru ZK ROH ČKD Blansko v rámci svého výjezdního zasedání. Členská základna byla r. 1973 následující: P. Čížek, S. Dosedla, Z. Farlík, V. Gregor, Z. Gregorová, H. Havel, D. Hypr, A. Chaloupka, V. Láznička, O. Mach, K. Novák, V. Patloka, Z. Stejskal, M. Schiller, MUDr. J. Urban, zasloužilí členové O. Svoboda, J. Krist a J. Weigel, čestní členové RNDr. R. Burkhardt a J. Urban. Výbor kroužku byl pětičlenný - předseda A. Chaloupka, místopředseda a jednatel V. Gregor, hospodář K. Novák, členové výboru Z. Stejskal a O. Svoboda. Na počátku roku byly dokončeny nutné úpravy v jeskyni Býčí skále, hlavním pracovišti kroužku, vedoucí k odstranění škod způsobených katastrofální povodní na Jedovnickém potoce z 23. července 1972. Byla dokončena nejnutnější oprava komunikací v jeskyni, byl odpojen a vynešen nevyhovující starý elektrický kabel, opravena dvoupramenná telefonní linka, opraveny a do provozu uvedeny telefony, pročištěno tlakové PE vzduchové potrubí a provedena úprava elektrické instalace v Nové Býčí skále /zapojení vypínače a zásuvky pro nautilu/. Dále byl uveden do chodu kompresor a vyzkoušena vrtná technika, na pracoviště dodaná Oddělením pro výzkum krasu MM, a byl proveden popovodňový průzkum polosifonu, Kufru a Přítokového sifonu a průzkum odtokových tunelů - Kaňonů. Na těchto přípravných pracech se spolu se Členy kroužku velmi platně podíleli pracovníci Speleologického kroužku ČKD Blansko a pracovníci babické skupiny Speleologického klubu, pracovní akcí 20. ledna a 10. února vypomohli také členové MěO a PO SSM Adamov. Dne 10. února 1973 byla navrtána první přibírka stropů po zmíněné povodni z července 1972 již téměř neprůchodného polosifonu, a střelmistr org. Moravský kras Blansko Zdeněk Šerebl provedl první úspěšný odstřel. Další následující čtyři pracovní cykly /odkliz materiálu, navrtání přibírek a odstřel/ otevřely v polosifonu kolem 25 m dlouhou, až 2 m vysokou a kolem 2 m širokou štolu, která umožňuje pohodlný přístup na vlastní pracoviště u Přítokového sifonu, plynulý odvoz rubaniny a za povodní funguje jako povodňové řečiště vod Jedovnického potoka. Poslední odstřel na této štole byl proveden 26. března 1973. 4. května 1973 realizovali potápěči J. Fadrna a O. Matoušek popovodňový průzkum sifonu, jehož výsledky byly souhlasné s výsledky pokusů a průzkumů dřívějších - sifon je zcela neprůchodný - přítokový otvor mění profil v závislosti na průtočném množství vod Jedovnického potoka, které víří a vyhazují sedimenty jeho dna. 5. května byla provedena bathymetrie dna sifonu a byl ověřen směr přítoku vod. Po konzultaci se střelmistrem z. Šereblem bylo rozhodnuto neprovádět další destrukční práce /ražení průzkumné štoly/ ve stropech a vlastním masívu Přítokového sifonu, ale tento obejít štolou tak, aby byla zachována jeho původní podoba a funkce. V Kufru byl uskutečněn umělý zásah do místní hydrografie - pro potřeby transportu materiálu a odvážení rubaniny - aktivní řečiště potoka bylo přeloženo od západní k východní stěně Kufru. 12. května 1973 provedli první navrtání / přibírku stěn pukliny / počátku vlastní štoly, ražené v profilu 1,8 x 1,2 m bezzálomovým způsobem, vedené ze SV cípu Kufru směrem 30° na první geologickou alternativu projektu - na křižovatku mapovaných puklinových zón směru 30° /28-32°/60-65° JV/ a 160° /160/80°JZ/. První odstřel byl proveden 15. května a po čtvrtém odstřelu /30. května/ dosáhla délka štoly celkem 5 bm. K tomuto datu byly průzkumné práce na lokalitě přerušeny a začalo plánované letní volno kolektivu. Byly podnikány exkurze do Jeskyní Jedovnického potoka v Rudickém propadání, exkurze do severní části Mor. krasu a exkurze do jiných krasových oblastí ČSSR. Na počátku druhé poloviny Července 1973 byla pod vedením A. Chaloupky zahájena mimořádná, tzv. letní akce, během níž /17. červenec - 5. srpen/ byly uskutečněny 4 plné pracovní cykly a délka štoly se přiblížila k 10 m. Je obecně známo, že koncem letošního léta, ve dnech 31. 8. - 18. 9., probíhal v ČSSR v Olomouci a ve větších krasových oblastech 6. mezinárodní speleologický kongres 1973, vrcholná událost československé speleologie. Je tedy pochopitelné, že kongres široce zasáhl do vnitřního i společenského života kroužku, a to nejen proto, že jeskyně Býčí skála byla jednou z kongresových lokalit, uvedených na kongresových plakátech a v exkurzních průvodcích. K této příležitosti a k příležitosti 20. výročí založení našeho speleologického kroužku, kterého letos /1974/ vzpomeneme, vypracoval autorský kolektiv R. Burkhardt - V. Gregor - A. Chaloupka rukopis brožury "Problém Jedovnického potoka v Moravském krasu", která po úvodu podává odborný nástin problému, prehistorii Býčí skály, historii výzkumu, popisuje jeho současný stav, propaguje úspěšnou spolupráci amatérských a profesionálních týmů a podporu mateřských ZK ROH - Adastu a ČKD Blansko. Brožura, která má ruské, anglické a německé resumé a obsahuje 11 fotografií a 6 plánů, byla po recenzi GÚ ČSAV schválena k tisku odborem kultury ONV Blansko a a díky pochopení příslušných činitelů ZK a ZV ROH Adamovských strojíren, jmenovitě pak díky prof. V. Grolichovi a p. J. Zelíkovi vyšla v rozsahu 24 str. a 2 příl. jako 39. svazek vlastivědné knižnice časopisu Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí /ve formátu A4 ji vydal Historicko-vlastivědný kroužek ZK ROH Adast ve spolupráci s Oddělením pro výzkum krasu Mor. musea/. V rámci kongresu proběhly tzv. "dny otevřených dveří Býčí skály". Jeskyni si prohlédlo mnoho návštěvníků-turistů, speleologů-odborníků a členů oddílů krasové turistiky. Na průvodcovské službě v jeskyni se podíleli členové kroužku, zvláště K. Novák, O. Svoboda, Dr. J. Urban a pracovníci KO MM. Tři dny na Býčí skále pobyli kongresoví hosté - tři speleologové z Anglie. Někteří z členů kroužku /čestný člen R. Burkhardt-RNDr, Z. Farlík, V. Gregor, Z. Gregorová, H. Havel, D. Hypr, A. Chaloupka a Dr. J. Urban/ se přímo účastnili olomoucké části kongresu - podíleli se na zajištění kongresových exkurzí /H. Havel, D. Hypr, Dr. J. Urban/, přednesli odborné referáty v pracovních sekcích /Dr. R. Burkhardt, T. Gregor/ a Dr. Urban velmi aktivně a platně pracoval v organizačním výboru kongresu jako tlumočník osobní, tlumočník odborných sekcí, tlumočník populárních přednášek, exkurzí a potápěčského táboru v Protivanově. Po speleologickém kongresu přešla činnost kroužku opět do normálních kolejí. Pravidelný režim destrukčních prací, které dříve probíhaly v týdenních intervalech /fungovaly střídavě 2 pracovní směny vedené A. Chaloupkou a M. Schillerem/, byl po letní akci narušen vážnou poruchou kompresoru /zadřením pístů/, která však byla díky přispění A. Matala a J. Urbana ze SK ČKD Blansko a zvláště pak díky obětavé práci M. Novohradského a kolektivu Babické skupiny Speleologického klubu během měsíce odstraněna. Potápěči J. Fadrna a O. Matoušek provedli nový průzkum Přítokového sifonu za velmi nízkého vodního stavu /10. listopadu 1973/, ve štole byl proveden odstřel, odkliz, 3-m předvrt SV směrem 30° /negativní/, další odstřel, odkliz rubaniny a poslední navrtání čelby pochází z prosince. Ke konci r. 1973 dosáhla tedy délka štoly v masívu Přítokového sifonu 11 bm a nyní je štola podle druhé geologické alternativy projektu stáčena do východního směru 90°. Obšírná zpráva o stavu řešení problému Jedovnického potoka k červnu 1973 byla zaslána do tisku časopisu Speleologický věstník, vydávaného GÚ ČSAV v Brně, krátká informace o průzkumné činnosti bude v rámci zprávy KOMM publikována i v Československém krasu Praha. V rámci spolupráce se Speleologickým kroužkem ZK ROH ČKD Blansko bylo uskutečněno několik pracovních exkurzí a dlouhodobých průzkumných a výzkumných expedicí do systému Jeskyní Jedovnického potoka v Rudickém propadání. Členové našeho kroužku se zde podíleli na konstrukci visutých lankových přechodů přes hluboké úseky podzemního toku ve staré části jeskyní a na spouštění a montáži tří dílů 18-ti m kovového žebře v posledním propasťovitém úseku stupňovité Horní chodby Propadání. Ve dnech 13.-14. ledna a 9.-10. června 1973 byly ve spolupráci s výše uvedeným partnerem a dále ve spolupráci s jednotlivými členy Speleologického kroužku ZK ROH Metra Blansko a Speleologického klubu v Brně konány dvě dlouhodobé expedice do konečných částí systému, do asi 900 m dlouhých partií za Obřím dómem, přístupných nepříjemným, dlouhým a plytkým polosifonem. Expedice byly zaměřeny na průzkum komínů a vyšších jeskynních etáží v blízkosti odtokového sifonu "U černých hlin", na revizi topografie, fotografickou dokumentaci, geologicko - geomorfologický výzkum a dokumentaci, dále se provádělo petrografické mapování dna, orientační studium sedimentů a výzkum hydrologicko - hydrografický. Z výsledků výzkumu byly sestavena závěrečná zpráva /Gregor, 1973/ a tyto budou dále zpracovávány. Ke konci poslední exkurze /10. června/ zjistili její účastníci /V. Gregor, A. Chaloupka a J. Kovář/, že konečný odtokový sifon je vlastně polosifonem, který snad bude možné za extrémně nízkých vodních stavů překonat. V polosifonu bylo proniknuto asi 20 m směrem po toku Jedovnického potoka a bylo zjištěno, že jeho další pokračování má obdobný charakter - hladký tabulový strop, vzácně členěný nakrasovělými puklinami do vyšších dutin. Střední výška volného prostoru mezi vodní hladinou a stropem je asi 10-15 cm. Na podkladě nabytých zkušeností byl vypracován plán další expedice. Dále se někteří členové kroužku ve spolupráci s externími pracovníky zabývali vývojem geofyzikálních metod a konstrukcí přístrojů a zařízení vhodných k průzkumu a výzkumu vodních sifonů. Náhradním pracovištěm kroužku jsou dvě lokality ve sloupské oblasti v severní části Moravského krasu, kde kroužek opět spolupracuje s Oddělením pro výzkum krasu Moravského musea. Byl dokončen projekt otevírky zemětřesením z r. 1964 zavalené 20 m hluboké šachty, ústící do hydrograficky, geologicky i speleologicky zajímavého jeskyního systému za Evropou a Indií. Dále byl t.r. dokončen výzkum Křížových jeskyní pod Kůlnou, jehož výsledky spolu s dalšími jsou v tisku /3 práce v ČMM, ve Sborníku OVM Blansko a jinde/. Na dně I. propasti /Velkého dómu/ bylo založeno pracoviště - vertikální průzkumná šachta, jejíž hloubka dosáhla koncem r. 1973 asi 2,5 m. V závěrečném hodnocení Činnosti Speleologického kroužku ZK ROH Adamovských strojíren lze říci, že rok 1973, i když nepřinesl objevy nových jeskynních prostor, byl jedním z nejúspěšnějších roků v jeho nejnovější historii. V jeskyni Býčí skále proběhlo celkem 50 řádných pracovních akcí, kterých se v průměru zúčastňovalo 9 pracovníků /Členů kroužku, členů spolupracujících organizací a institucí, hostů ; nejmenší účast je 2 pracovníci, největší 19 pracovníků/. Je-li průměrná doba trvání celé pracovní akce pouze 8 hod, bylo v jeskyni Býčí skále při řádných akcích odpracováno min. 3600 neplacených brigádnických hodin. Připočteme-li mimořádné pracovní akce /pomocník střelmistra, kontrolní návštěvy, akce v jeskyních Rudického propadání a v jeskyních sloupské oblasti/ je výsledkem 4 000 odpracovaných hodin a spolu s dalšími mimořádnými a organizačními pracemi 4500 hodin. Za výbor Speleologického kroužku ZK ROH Adamovských strojíren, n.p. Adamov, zprávu sestavil Vojtěch Gregor na podkladě knihy protokolů akcí v Býčí skále, prací podaných do tisku a prací publikovaných. Brno - Blansko, 23. ledna 1974 | ||||||
Diskuse "Výroční zpráva Speleologického kroužku ZK ROH Adast - 1973"
|
Návštěvy : [215501], dnes 82 | Strana 3 | | Data Diskuse | © Copyright |