Zapínáme čerpadlo a za malý okamžik je v Balkónovce hukot jak pod splavem. Se Staňou prokopáváme dno chodby, aby se neusazovaly rozplavené sedimenty. Celou chodbou vane poměrně silný průvan, který sebou přinesl nádhernou vůni svařáku, který v Horním patře vařil Karel...

?...no, kdybysme tam zůstali, tak potápěčům bude trvat aspoň 3 až 4 dny nato, aby se k nám vůbec dostali a donesli nám nějaký žrádlo a cigára. No a do té doby zežerem tebe, seš mladej a je tě dost, Staňa je už starej".

A přitom se na mě tak nějak divně díval...

U Kaňonů upravujeme pozici všemocného čerpadla a transportujeme hadice na Šenkáč, kde J.Svozil sen. opravuje vadné koncovky. Také jsme pro jistotu připojili druhé čerpadlo do kaskády na odsávání vody a blata z klapky...

Práce v Prstu pokračují intenzivním tempem. Na základně je nás dost a tak se na pracovišti střídáme. Každá směna, po dvou lidech, jde dvakrát. Na poslední střídání jdu já s Igorem. Čerpadlo je zavěšeno na ocelové lano...

První průstup podzemním systémem Býčí skála - Rudické propadání (téměř 7km) se uskutečnil 1.5.1991. Současně se se o to pokusily dvě skupiny speleopotápěčů. Směrem po proudu šel tým brněnského klubu Labyrint. V opačném směru, z Býčí skály do Rudického propadání...

Kolektivní debata se začíná stáčet k jedinému tématu, komín vedle centrálu a plánovaná dnešní výprava do něj. Původní záměr byl vytáhnou k první přepínce (cca 24m) výsuvný hliníkový žebřík (2x5m, v pátek 14.1.05 ho Igor s Hulisem stáhli z Guánovky)...

Martin KŘÍŽ, Florian KOUDELKA: Průvodce do Moravských jeskyň, II. díl, strana 344-346 (vydáno 1902). Vypravuje František Touchýn, hostinský v Jozefově, sepsal Frant. Havelka cca v roce 1900. Text jsem z důvodu zachování autentičnosti opsal včetně překlepů a rozdílného pravopisu. Aleš.

Jižní odbočka sloužila jako sídliště pravěkých lidí. Již asi před 100 000 lety zde sídlili lovci medvědů, později lovci mamutů (toto prý podle posledních výzkumů není pravda), nakonec pak magdaleniénští lovci sobů, kteří zde žili až do cca 10.000 př. n.l.

Ač jsem dlouho ve Staré Býčí skále nebyl, přišel jsem na Šenkův sifon sám a bez potíží. Abych si mohl obnovit a doplnit orientaci v jeskyni, bylo mi umožněno, abych se připojil k exkursi skupiny speleologů z Českého krasu, která šla k Srbskému sifonu a zpět. Vedená odborným průvodcem ze ZO ČSS 6/01 BS. Šel jsem. Stejně jako Starou Býčí skálu, poznával jsem dobře i Novou Býčí skálu až po Kufr, což jsem z dřívějška dobře znal...

Prosím všechny, kdo budou následující řádky číst, aby je braly s určitou rezervou. Větší část jsem sepsal na podkladě vyprávění lidí z doby před téměř patnácti lety. Jak všichni víme čas je neúprosný a krutý ke vzpomínkám.Chtěl bych, aby se lidé, kteří u těchto událostí byli necítili dotčení, že jsem se o nich nezmínil. Nebo jsem se zmínil špatně. Všechny následující řádky jsou sepsané na podkladě vzpomínek na dávno minulé rozhovory s lidmi, kteří se snad těch událostí zúčastnili. Myslím, že nikdo z Vás se nemusí za podobné zážitky stydět a rozhodně kvůli takovým zážitkům není nikdo blázen. Naopak lze jen tiše závidět.

S historií Býčí skály je navždy spojeno jméno Jindřicha Wankela. Snad se mohu pokusit o malý souhrn informací z života tohoto blanenského lékaře a ušlechtilého vlastence, jinak různě roztroušených a ne každému dostupných.

Několik ukázek, jak se v jeskyni "podepsali" někteří z návštěvníků, převážně v době historicky nedávné...