Jste přesvědčeni, že o historii nálezů z Býčí skály víte všechno podstatné? Podrobné studium historické literatury odhalilo aféru srovnatelnou s prokletím Tutanchamonovy hrobky - příběh smrtícího náramku.

V Národním technickém muzeu v Praze vyšla v milulých dnech kniha o architektu, vynálezci a podnikateli Josephu Hardmuthovi. Autoři Daniel Lyčka a Martin Golec posoudili jeho úlohu při romantizujících úpravách v Josefovském a Křtinském údolí na přelomu 18. a 19. století.

Vojtěch A. Gregor, Jiří Havlík a David Mikeš sepsali geologickou studii o mechanismu zarovnávání stropů a roli zlomové tektoniky při vzniku a formaci těchto úseků jsekyně. Přináší nový pohled k tradičnímu názoru na vznik jeskyní principem antigravitační koroze.

Nová publikace věnována prehistorii a historii jeskyně Býčí skála, se zvlášním zřetelem k tématu jeskynní svatyně z doby halštatské ze 6. stol. př. Kr., nyní ke stažení!

Miloš Princ alias Princ Bajaja von Hallstatt, vzpomínka...

V posledních říjnových dnech vychází v Olomouci v edici Archaeologiae Regionalis Fontes 13 nová kniha, vydávaná Archeologickým centrem Olomouc, která se obšírně zabývá kulturním prostředí halštatu na celé Moravě. Z výsledků bádání Z. Mírové a M. Golce vyplývají také nová fakta o halštatské svatyni v Býčí skále.

aneb exkurze do míst, zasvěcených smrti

Od roku 2015 do roku 2019 vyjde již 4 kniha, ve kterých se zrcadlí systematický výzkum M. Golce s řadou spolupracovníků doby halštatské na Moravě. Jeskynní svatyně v Býčí skále v nich stále silněji rezonuje jako klíčová a jedinečná lokalita. Poutní svatyně v Býčí skále je středoevropský unikát, který bohatě dotovaly elity tehdejší halštatské Moravy jak z jihu, tak i severu. Stála na hranicích dvou světů a pod patronací podzemní bohyně sloužila jako prostředník ke komunikaci dvou odlišných světů na frekventované Jantarové stezce.

Dobrodružný a mysteriózní román z konce pravěku

Nad Býčí skálou a celým Moravským krasem se začínají stahovat mraky.

Sčítání proběhlo 23.2.2018 v hlavních jeskyních Křtinského údolí.

Když jsem se před rokem vracel z návštěvy prvorepublikové dělostřelecké tvrze Bouda v Orlických horách, musel jsem se vypsat ze silného zážitku, ale měl jsem tuto etapu zájmů za uzavřenou. Naše stránky přece nejsou filiálkou Klubu přátel čs. opevnění. Ale podzemí našich pevností své kouzlo neztratilo, zlákalo mne znovu a tak ještě jednou, naposled.