Tradiční Dny otevřených dveří v jeskyni Býčí skála. Letos se opět můžete podívat do nitra této historicky významné jeskyně v Moravském krasu.

V březnu roku 2013 byla učiněna prolongace v Chodbě adamovaských jeskyňářů, v oblasti Kaňonů v Nové Býčí skále. Zabezpečování přístupu pak zabralo celý zbytek roku. 2. ledna 2014 byly nové prostory bezpečně zpřístupněny, zaměřeny a nafoceny.

V roce 2013 dvojice Vlaďa Havelka a Jarda Syrový dokumentovali ve dvou návštěvách Starou a Novou Býčí skálu technikou sférických fotografií. Jejich první čtyři pokusy touto technikou z roku 2012 jsou publikovány na www.byciskala.cz, Jarda Syrový, Panoramatické fotky, články, 6.10.2012. Jako "vedlejší produkt" vznikly letos i klasické fotografie. Zde je ochutnávka jejich práce. (Foto: J. Syrový, V. Havelka; servis: M. Golec)

V sobotu 19. října 2013 se podařilo vytvořit i fotografie z Augiášova dómu, kde se zrovna často v minulosti nefotilo. Komplikovaný je transport techniky velmi blátivými partiemi. (Foto: J. Syrový, V. Havelka; servis: M. Skoupý - Hadař, T. Kolbábek - Kolbi, Iva Podškubková, Barbora a Tereza Bílkovy, Jan Eliška).

Více o Augiášově dómu:

foto: V. Káňa, Procházka po Býčí skále, www.byciskala.cz, galerie, 7.3.2009

         (foto č. 12)

video: Miki, Augiášův dóm, www.byciskala.cz, video, 5.11.2009

           (natočeno pro Speleofórum 1999)

článek: Hypr, D. - Svozil, J. st. 1999: Jeskyně Býčí skála - Záhada chodby z Kaple.

             Informativní zpráva o objevném postupu, Estavela 1/99. (zdroj map níže)

Dne 28. září 2013 se uskuteční první ročník soutěže o nejlepší guláš z Adamova. Jeskyňáři ze ZO ČSS 6-01 Býčí skála se pochopitelně přihlásili do tohoto prestižního klání a hodlají uspět se speciálním receptem s kořením namletého ze sušených místních netopýrů, plchů a ropuch.

Býčí skála je velkou průtokovou karmou. Mnozí se zastaví, mnozí posedí, mnozí vejdou do jeskyně. Je oblíbenou zastávkou letního života v Moravském krasu. Je charizmatickým místem v krajině, křižovatkou cest, které nabízí odpočinek, setkání, informace a podzemní svět. Takto byli zachyceni někteří na věky věků....

V průběhu 16th ICS Brno 2013 proběhly v jeskyni Býčí skála dvě specializované fotografické akce. Obou se účastnily dvě velmi viditelné postavy letošního kongresu, známí fotografové světového jména - Philippe Crochet a Annie Guiraud. Zde předkládám některé postřehy a zhotovené fotografie v Býčí skále.

Světový speleologický kongres v Brně proběhl, sice se ještě organizuje jeho poslední část - pokongresové exkurze, ale čas hodnocení nastal. Rozhodl jsem se bilancovat hned za čerstva. Bude mnoho úhlů pohledu a tohle je jeden z nich "aneb co jsem viděl to jsem viděl".

V této galerii najdete pel-mel momentek ze 16th ICS Brno 2013, jak je zachytili buď členové naší skupiny, nebo jsou na nich zachyceni naopak členové naší skupiny a jejich práce.

V uplynulých dnech proběhl 16th International Congress of Speleology, Czech Republic, Brno 2013. Býčí skála na něm zorganizovala svojí širokou prezentaci a zorganizovala velmi rozsáhlé prohlídky Býčí skály, které se staly již před samotným kongresem velmi populární. Níže se dozvíte, co vše členové z Býčí skály pro kongres připravili.

Na Světovém speleologickém kongresu Brno 2013 (16th ICS Brno 2013) se dalo potkat opravdu hodně zajímavých lidí. Stačilo jen hledat a to ne až tak moc. Postupně jsem objevil dva americké fotografy, kteří mimo jiné navštívili naši zemi poprvé v roce 1989 před revolucí v součinnosti se světovým kongresem v Budapešti, kdy byl jejich pobyt „zpestřen" důkladnou policejní prohlídkou.

V rámci organizace letošního Světového speleologického kongresu v Brně probíhají po krasu tzv. předkongresové exkurze. Býči skálu kromě jiných exkurzantů navštívili i tři velmi zkušení fotografové, kteří osobě tvrdí, že jsou amatéři a fotí rádi jeskyně. Francouzi Philippe Crochet, Annie Guiraud a Američan žijící dnes na Hawai Peter Bosted. Rozhodně stojí za to navštívit jejich nádherné internetové prezentace (odkazy najdete na konci příspěvku). Peter Bosted u nás nebyl poprvé. V roce 1989 před revolucí navštívil s Igorem Audym nejen Býčí skálu, ale např. Rudické propadání.

V minulém týdnu ve dnech 24. - 28. června 2013 proběhl před dolní branou v boční klenbě u Býčí skály výzkum pracovníků Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity v Praze pod vedením Prof. RNDr. Ivana Horáčka, CSc. Výzkumný tým doplnila legenda českého kvartérního výzkumu, přírodovědec, zoolog a malakolog RNDr. Vojen Ložek, DrCs., který zde poprvé bádal již v roce 1947 v součinnosti s obnovenými výzkumy Speleologického klubu Brno. Cílem výzkumu bylo vyhloubit ve skalní klenbě postranní sondy a z bočních profilů odebrat vzorky holocénních a svrchně kvartérních kostí netopýrů a ulity šneků - podklady pro rekonstrukci klimatu. Dále se odebraly vzorky pro chemické datování vrstev. To už proběhlo také v minulých letech.  Již dnes víme, jak z předběžného rozhovoru s Ivanem Horáčkem vyplynulo, že jde o cenné poznatky období cca od současnosti do 15 tis. let do minulosti. Překvapující bylo zejména zjištění pomalého ukládání vrstev, které v tomto strmém svahu "narůstaly" velmi pomalu. Výsledky se budou zpracovávat v následných letech a výstupem projektu by měla být rozsáhlá studie o problematice. Archeologické nálezy nebyly výzkumem potvrzeny (návštěva prof. Svobody).