Diskuse "Kniha návštěv"

Zobrazit : témata / vlákna / podle času

Niphargová studánka v BS V. A. Gregor-Celofán [154.20.251.xx]  Před 12 a ¼ rokem     Vlasto, v článku o ploštěnkách se zminuješ o Niphargové studánce ve Velké síni a o korýších druhu (?) Niphargus tatrensis (?). Pokud jsem to správně pochopil, tak v minulém čase -- dnes se tam už nevyskytují? Za mých býčiskalských časů se udržovala hypotéza, že jedinou originální výskytovou lokalitou těchto korýšů na podzemním Jedovnickém potoce je Kašna v Rudickém propadání s relativně vydatným a stálým sintrujícím vertikálním přítokem atmosférických vod -- viz např. Burkhardt, Gregor, Chaloupka, 1973, Problém Jedovnického potoka v Moravském krasu. Z této lokality měly být za povodní dotovány další výskyty směrem po proudu, včetně Niphargové studánky v BS. Zde je však nutné podotknout, že studánka je (definitivně byla), podobně jako Kašna, vyživována samostatným přítokem atmosférických vod z obvodů associovaných se SZ prolongací JV zlomu (Stará štola etc.). Jaký je současný stav vědomostí o osudu těchto tvorečků?

Re: Niphargová studánka v BS V. A. Gregor-Celofán [154.5.212.xxx]  Před 12 a ¼ rokem     Zapomněl jsem dodat. Pokud si dobře pamatuji, byl výskyt niphargů reportován také z Mořského oka. Osobně jsem je tam nikdy neviděl, ale také jsem je tam nikdy nehledal.

Re: Niphargová studánka v BS V.   Před 12 a ¼ rokem     Zdar. Až nyní jsem se dostal k počítači s jakžtakž funkční klávesnicí, tudíž koooonečně odpovídám. Mirek Kovařík, dlouholetý zoolog ze Správy CHKO (dnes Správa po všech těch reformách a decimacích nemá ani vlastního zoologa) mi tvrdil, že ještě před několika, řádově pěti lety byli Nipharřgové v jezírku. Já sám je tam ale nikdy nenašel. Po velké povodni 2006, kdy zmizela Velká síň pod hlubokou hladinou bahnitého jakobytoku pak už nikdy v jezírku nebylo nic bez přímé souvislosti s tokem. Jednu dobu bylo dokonce plné nitěnek (!). pokrač.

Re: Niphargová studánka v BS V.   Před 12 a ¼ rokem     Jediný, zato početný ráček pravidelně obývající jezírko byl Gamarus cf. pulex, tedy blešivec potoční..... Před asi třemi lety jsem tam pozoroval i něco jiného, snad nějaké listonohy (?), než jsem si však vzpomněl s focením a odchytem, nebylo už tam zase nic, hladina se tam mění dost často. V souvislosti s pracemi ve Staré štole a regulacemi výšky hladiny potoka kvůli pracem v sifonech se mění hladina dost výrazně podnes. Přítok z masivu je vázán na Stzarou štolu, tam intenzivně pracuje Hadař, zeptej se jeho na současný stav. Každopádně při mé poslední návštěvě Velké síně bylo jezírko opět po výměně vod i sedimentů. Pokud jde o Mořské oko, neumím si tam v současnosti jakoukoli životaschopnou populaci kavernikolů představit.

Re: Re: Niphargová studánka v BS Hadař   Před 12 a ¼ rokem     Pokusím se trochu na Vlastíka navázat, co se týče hydrologie při pracech ve Staré štole, i když doplňovat zrovna jeho není jednoduché :-) Práce jsme započali koncem května a sice vyplavováním komínku před závalem, který byl znám už v dobách předešlých prací na této lokalitě.Tehdy nebzl pohyb vody v Niphargově jezírku pozorovatelný.V průběhu začátku června jsme objevili první částečně volnou prostoru.To je ta, kterou dnes pracovně nazývám Horní dómek.Poté jsme začali plavit směrem vpravo cca SV směrem od hlavní tektonické pukliny ve snaze se držet plného litého masívu.V těchto chvílích docházelo k velmi vyditelnému pohybu vod v jezírku a jeho přetékání do aktivního toku Jedovnického potoka.Nacházeli jsme se asi 7 metrů nad jeho hladinou a asi 12 metrů v masívu od míst, kde se jezírko u severní stěny nachází.Tento výrazný průsak se dal předpokládat, protože vápenec je v celé této oblasti hojně prostoupen jílovými prokládky a je silně rozpraskán.Následně jsme zjistili, že směr kterým jdeme je špatný, [Zkráceno]

Re: Re: Niphargová studánka v BS Hadař   Před 12 a ¼ rokem     chodba se uzavřela liťákem.Nově objevený směr vede severně a následně severozápadně.Současná úroveň čelby (poslední známá, podle množství vytěženého materiálu předpokládáme, že jsme mnohem dále a výše) je cca 23 metrů nad hladinou a několik desítek metrů horizontálně.Skap v těchto místech je velice výrazný, hrubým odhadem 0,1 l/s.Tato voda, stejně jak voda při hydrotěžbě však odtéká uvolněnými prostory a závalem do přístupové chodby.Tím, že jsme vodě uvolnili jednodušší cestu, tak předpokládám že Stará štola a jí přilehlý masív už není zdrojnicí vod pro Niphargovo jezírko.Při nejbližší pracovní akci, kterou plánuji na půlku týdne to však ještě prověřím a výsledky sem dodám.Pokusím se i udělat si chvilku času na vytvoření nějakého náčrtku aktuální situace.

Re: Re: Re: Niphargová studánka v BS Hadař   Před 12 a ¼ rokem     Slíbil jsem, že dodám nějaké poznatky o vodách Niphargova jezírka.Dělal jsem pozorování při třech nezávislých akcích a dospěl jsem k názoru, že k obměně vod v jezírku z masívu přilehlém Staré štole nedochází.Nepodařilo se mi objevit ani žádného žijícího živočicha (opilé jeskyňáře nepočítám :-) ).Nejnovější poznatky, ke kterým jsem došel po průstupu do objevu naznačují, že většina skapových vod v současné době odtéká do zatím nenavštívených míst, při zadní stěně druhého z nově objevených dómů se pod skalní kulisou nachází místo, odkud vytéká malý potůček, který mizí dále do chodbičky, která jde nejprve kolmo asi dva metry dolů, poté se zatáčí dále někam do neznámých prostor.Do této jsme, tak jako do několika dalších odboček nevstupovali, vhozený kámen dopadl do měké vrstvy sedimentů, takže to také nic nenapovědělo.Slíbený náčrt dělat nebudu, v souvislosti s novými postupy ztrácí smysl.Pokusím se co nejdříve prostory zpřístupnit a zmapovat a následně samozřejmě výsledky zveřejním.

Re: Re: Niphargová studánka v BS Hadař   Před 12 a ¼ rokem     Ještě malý poznatek k vodám Jedovničáku, když při pracech v sifonech Barové jeskyně dochází k regulaci toku, není jezírko zaplavováno.Horní přepadová hrana Přehrady v Kaňonech je v absolutních výškách cca 30 cm pod hladinou Niphargova jezírka.Situaci jsme s Předsedou prověřovali osobně, když jsme při jedné z pracovních akcí zůstali ve Velké síni až do okamžiku přetečení Přehrady.K zaplavení jezírka Jedovnickým potokem však může docházet při vysokých průtocích, jaké jsou například při jarním tání, nebo vypouštění Jedovnických rybníků.Rozdíl mezi hladinou jezírka a úrovní potoka při "normálním" průtoku je asi půl metru.

Re: Niphargová studánka v BS V.   Před 12 a ¼ rokem     Na nějakou migraci Nifargů z Kašny nebo odkudkoli jinud proti toku bych nespoléhal. Stav sifonů a polosifonů v Rudickém (strusky v plném profilu) v nedávné minulosti idnes takovou migraci nejspíš neumožňuje nebo výrazně komplikuje. Je ale možné, že nějaké refugium, odkud by mohlo dojít k doplnění fauny v Nifargovém jezírku (stále je možnost, že něco zůstalo po všech těch povodních v nejzazší části jezírka pod skalním převisem na přítoku, jaký je tam ale stav v souvislosti se Starou štolou, to nevím) je někde v Proplavané nebo tak. Přes zimu a jaro se tam podívám podrobněji kvůli nějakým dalším ploštěnkám, tak juknu i po ráčcích. A slibuju, že si dám úkolem hlubší studium literatury, abych mohl šplhat po zádech velikánů...:) a neobjevoval Ameriku. I když ploštěnky asi nikdy nikoho moc nezajímaly. Vlasta.

Re: Niphargová studánka v BS Maty [91.228.45.xxx]  Před 12 a ¼ rokem     Doplním čerstvý poznatek. Kde přesně leží Niphargové jezírko nevím, ale tuto neděli (20.11.) jsem si všimnul jezírka nacházejícího se u skalní stěny ve Velké síni, přibližně 5 - 10 m napravo od vchodu do Staré štoly. V jezírku bylo min. 10 ráčků - nejsem odborník na tyhle tvorečky, takže nemám představu, o jaký druh se konkrétně jednalo. Každopádně bylo v této louži pěkně živo. Zdar

Re: Re: Niphargová studánka v BS V.   Před 12 a ¼ rokem     Ano, to je to jezírko. Ti ráčci jsou blešivci r. Gamarus, běžnější příbuzní oněch Niphargů. O víkendu to tam prolezu po kolenou, zda tam nezůstala ještě nějaká ploštěnka. Dost živo tam bývá právě v zimních měsících (venku to na moc aktivitu není) a jarní povodně tam dodají zase nějaké další obyvatele.......zdraví V.

Návštěvy : [114158], dnes 166 |  |  Data Diskuse | © Copyright