Diskuse "Kořenové stalagmity v Barové jeskyni"

Zobrazit : témata / vlákna / podle času

Další kořenáče v MK Netopejr [78.108.102.xx]  Před 12 a ¼ rokem     Ahoj! Pěknej článek, díky. Leč v době publikování byla informace o jediném výskytu v krasu právě čerstvě zastaralá. :-) Další skupinu kořenáčů jsme našli s Lišákem v Pustým žlebu. Viz: http://www.etf.cuni.cz/~moravec/fotky/pmkc31-v.html a následující. Dost by mě zajímalo, proč jsou ve vápenci o tolik vzácnější než v pískovci. Jestli to souvisí s kompaktností skály nebo s vlivem jiného chemismu na růst kořenů...

Re: Další kořenáče v MK V.   Před 12 a ¼ rokem     Gratuluju Lišákovi. Kolik měří ty nové stalagmity? V krasu skutečně nebyla jiná informace, toto je, pokud vím, teprve druhá jeskyně s nimi. Důvody nejspíš platí oba. Jednak je opravdu vápenec asi nevhodnější pro stalagmity (tedy naopak vhodnější pro normální prorůstání), jednak v krasu prostě zatím nikdo tolik nepátral. Myslím, že v suťových vchodech a jejich blízkosti se v nějakých jeskyních v krasu u nás ještě další najdou. Ale tolůik jako v pískovcích jich asi nebude. V.

Re: Re: Další kořenáče v MK Netopejr [78.108.102.xx]  Před 12 a ¼ rokem     Jsou velké asi 10 cm (bez těch horních chlupů), jako ten Tvůj krasavec to není. :-) Kdybych se mohl někdy s váma podívat do té Barové, byl bych vděčný. Mnoho zdaru! Ntp

Re: Re: Další kořenáče v MK Netopejr [78.108.102.xx]  Před 12 a ¼ rokem     Jo, ještě mě zaujalo, jak jsou ty krasové kořenáče chlupaté - rozprostraněné vlášení. Pískovcové bývají kompaktnější s jemnějšími vlákny. Což může být dáno jiným druhem stromu nebo taky (slyšel jsem, ale neznám zdůvodnění) světlem - v pískovcích to nebývá ve zcela afotické zóně. Snad by stálo za to, oberat nějaké vlákno k určení druhu (už jsem navrhoval Z. Musilovi). Ntp

Kořenové stalagmity - V v. A. Gregor-Celofán [154.20.242.xxx]  Před 12 a ¼ rokem     Dodatkem terminologická poznámka. V předchozích příspěvcích používám termínů biogenní a organogenní. Termín biogenní označuje horninu nebo sediment vzniklé přímo fyziologickou aktivitou organismů, at už rostlin nebo živočichů. Typickým příkladem jsou korálové útesy. Termín organogenní je prakticky synonymem předchozího, ale klade důraz na podíl zbytků organismů. Příkladem jsou krinoidní vápence, lasturové vápence, uhlí, rašelina a organické (humozní) půdy. Je otázkou, jak jsou tyto termíny aplikovatelné na jeskynní výplně. Snad jediným skutečně biogenním či spíše biochemogenním sedimentem je plastický sintr (nickamínek) -- t.j., pokud přijmeme teorii o zásadním podílu organismů na jeho vzniku. Žádný z těchto termínů, alespon podle mého soudu, není aplikovatelný na Ryšavého bioexcentrika (rostlinné zbytky pokryté normálním, chemogenním sintrem), zasintrované pozůstatky krabů v Conch Bar Caves a případně chemogenním sintrem pokryté kořenové stalagmity.

Kořenové stalagmity - IV V. A. Gregor-Celofán [154.20.240.xxx]  Před 12 a ¼ rokem     Stagmalitem (pevým sintrem, na rozdíl od plastického nickamínku) obalený (encrusted) organický materiál jsem nalezl v několika jeskyních v Mor. krasu. Také v jeskyních Conch Bar Caves na ostrově Middle Caicos v souostroví Turks and Caicos. Tam se jednalo o skutečný kořenový stalagmit, ve smyslu V. Káni, pokrytý pevným sintrem. Nacházel se v místě intenzívního (vertikálního) skapu. Tedy v podmínkách, které Harmon a Ford považují za kritické. O skapu nad tím unikátním kořenovým stalagmitem v Barovce, zatím bez sintrové kůry, hovoří také V. Kána a P. Koukal. Ještě poznámka k organogenním speleothems z Turks and Caicos. Tyto jeskyně se nacházejí v kalkarenitových elevacích jen pár metrů nad hladinou moře. Při přílivu jsou z velké části zaplavovány mořskou vodou. Jsou eldorádem krabů, kteří do nich pronikají a v sedimentech mají svoje crab-holes. Při průzkumu plazivek jsou dosti nepříjemnými společníky. Jejich pozůstatky pokryté sintrem jsou normálním jevem. Amen!

Re: Kořenové stalagmity - IV V.   Před 12 a ¼ rokem     Zdar Celofáne. Dva takové encrusted či spíše in-filled kořenové stalagmity z Barovky Ti s Kvakem nabídneme někdy za týden, včera jsme je fotili a měřili. On ten kořenový stalagmit se tak může hezky změnit na skutečný, sintrový. Naopak to ale asi nejde....... S pozdravem Vlasta.

Kořenové stalagmity - III V. A. Gregor-Celofán [154.20.240.xxx]  Před 12 a ¼ rokem     Root stalagmites/stalactites, also termed rootsicles, are speleothems produced by the deposition of calcium carbonate on plant roots. Takovou definici jsem našel v jedné z mála referencí k tomuto subjektu na Internetu (Google). Nic nového, dlouho známý fakt. K tematu ani zvlášt nepřispívá článek mých starých přátel, kanadských geologů a speleologů Russel Harmon-a a Derek C. Ford-a z r. 2006. Podíl organismů, at už aktivní nebo pasívní, na tvorbě chemogenních výplní jeskyní Mor. krasu je znám. Zde ponechávám stranou intenzívně diskutovaný podíl organismů na tvorbě plastického sintru (nickamínku). Tzv. biogenní excentrika popsal Přemysl Ryšavý někdy v 50. letech z jisté jeskyně v Suchém žlebu (nález byl publikován v časopisu Československý kras, mám jej v archívu, ale momentálně ne při ruce). Jednalo se o organický materiál -- úlomky větviček -- na dně jeskyně, v zoně skapu, obalené sintrovou kůrou, tedy o stalagmitickou formu. (Pokračování)

Kořenové stalagmity - II V. A. Gregor-Celofán [154.20.241.xx]  Před 12 a ¼ rokem     Kořenové stalaktity -- tento termín by měl být spíše v úvozovkách -- by mohl označovat, v návaznosti na termín kořenové stalagmity, kořeny rostlin prorůstající do jeskyní shora, s povrchu a splývající směrem dolů, po smyslu gravitace. Jejich výskyt v jeskyních je neklamnou známkou mělkého nadloží a otevřených komunikací s povrchem, puklinových a/nebo komínových. Výskyt plastického sintru -- nickamínku -- v jeskyních bývá často vázán právě na prorůstající kořeny rostlin. Co se týče kořenových stalagmitů v Barové jeskyni, bylo by zajímavé určit jakému druhu rostlin náleží. (Dokončení)

Re: Kořenové stalagmity - II V.   Před 12 a ¼ rokem     Hm...to by mne taky zajímalo, v úvahu přichází babyka, klen, mléč, buk, habr, smrk, borovice a modřín. Tohle nám roste před Krkavinou a na ní. A to jsem možná ještě něco přehlédl....Až se zase vypravím na kopec a nebudu vláčet nějaké kosti nebo tak, tak se po tom podívám důkladněji. Vlasta

Kořenové stalagmity - I V. A. Gregor-Celofán [154.20.241.xx]  Před 12 a ¼ rokem     Článek Vlasty Káni je vynikajícím příspěvkem k odborné speleologii -- gratuluji jemu i Barové jeskyni za to, že hostí takový unikát. Něco takového bych v Barovce neočekával. Zajímaly by mě podrobnější údaje o místě nálezu -- jak daleko od vchodu do jeskyně resp. od kontaktu úpatí stěny Krkavčí skály s vnějšími, svahovými deponiemi a vegetačním krytem; a jak hluboko pod tímto kontaktem. Rád bych upozornil, že ve speleologii existuje termín stalagmitové kořeny (angl. stalagmite roots, also termed negative stalagmites or conulites). Tento termín označuje sintrové výplně výkapových (egutačních) jamek (angl. dripholes). Stalagmity, jakožto krápníkové, nebiogenické formy (speleothems), obvykle vyrůstají na stalagmitových kořenech. Typickým příkladem jsou stalagmity vyrůstající na hlinitých sedimentech. Stalagmitové kořeny tudíž nemají nic společného s biogenními kořenovými stalagmity jak je popisuje V. Kána. (Pokračování)

Re: Kořenové stalagmity - I V.   Před 12 a ¼ rokem     Ahoj. Nějaké velmi obsáhlé články vyšly ve Speleofóru, tak před čtyřmi, pěti lety. Taky jeden člověk (jméno už jsem zapomněl) z Ústí z jakési místní univerzity (kouzelné, že i taková místa mají univerzitu...) se jimi zabýval ještě nedávno. Lidi kolem Mlejnka a Správy jeskyní taky. Někdy před pěti lety fotil kořenáče v Barovce Marek Audy, pokud si pamatuju. Ty současné jsou na tradičních místech asi deset metrů od vchodu (ale jen cca čtyři za stěnou v odbočce na sestupové chodbě, ten velký vyrostl mezi kabely elektrického vedení v úvodní partii sondy odbočující ze vstupní prostory doleva po asipěti metrech. tolik je asi vzdálenost ke stěně Krkaviny. Podloží je suť a asi holocenní jíl. Vlasta.

Re: Re: Kořenové stalagmity - I Marek Audy [91.219.240.x]  Před 12 a ¼ rokem     Ahoj Vlasto! Pamatuješ dobře. Bylo to tři nebo čtyři roky zpět. Najdu ty fotky. Nebyly tak dobré, tak doufám že jsem je nesmazal. Bude velmi zajímavé porovnat ty kořenáče. Domnívám se totiž, že jde o ten samý stalagmit a měl by tedy být vidět přírustek... Mast

Re: Re: Re: Kořenové stalagmity - I Hadař   Před 12 a ¼ rokem     Myslím, že taková srovnávací foto by mohla být velice zajímavá.Už i z důvodu porovnání, co se v jeskyních MK děje i s jinými speleotémy.I když se tady o klasickou sintrovou výplň nejedná.Osobně bych byl rád, kdyby Marek souhlasil i s případnou prezentací jeho fotky na webu BS v příslušné galerii

Re: Re: Re: Re: Kořenové stalagmity - I Štěpán   Před 12 a ¼ rokem     to by chtělo nějakej strašně drahej grant a vytvořit video růstu v průběhu roku...

Re: Re: Re: Kořenové stalagmity - I V.   Před 12 a ¼ rokem     Sakryš, to jsem rád, že nemám stařecké halucinace. Myslím, že jsem teď v neděli (kdy jsem byl na Vysočině u knih) našel nějaké to Speleofórum s kořenovými stalagmity. S Kvakem jsme zcela dokumentačně nafotili další zbývající kořenové stalagmity. Zbývá ještě jeden menší (cca 3 cm) k nafocení. Dáme to v průběhu cca 10 dnů všechno sem na web pro porovnání. Pokud dohledáš i starší obrázky, bylo by to skvělé. jen tu Štěpánovu naději na grant moc nesdílím...... Vlasta.

Re: Re: Re: Re: Kořenové stalagmity - I kolbi   Před 12 a ¼ rokem     Nejsem si zrovna jistý jestli se jedná největší kořenový stalagnát.Možná že jsou větší v tom sklepu(zasvěcení vědí).Asi by stálo za to, to pozjišťovat.

Re: Re: Re: Re: Re: Kořenové stalagmity - I V.   Před 12 a ¼ rokem     Zdar. Nejsem bohužel zasvěcený, tudíž nemohu nijak porovnávat. Jedná se však o kořenový stalagmit, jediný mně známý kořenový rádoby stalagnát v jeskyních (vápencových) je taktéž v Barovce a má cca tři centimetry. Ten to fakt nevytrhne. Jinak opakuju, náš stalagmit je zatím nejdelším známým v krasových jeskyních, tedy ve vápenci, mimo vápence jsou mnohé mnohem (čtyřikrát) delší. Nejdelším jeskynním kořenovým stalagmitem zůstane tak dlouho, dokud někdo nepublikuje nález jiného, delšího. Z jiné nebo stejné jeskyně. Nebo dokud ho někdo neulomí. Nebo dokud neuschne a nerozpadne se. Nebo ho jiný nepřeroste. Vždy však budeme psát o známých, publikovaných kořenových stalagmitech. Rekord, o němž nikdo (krom nějakých "zasvěcených") neví, není rekordem, maximálně sladkým tajemstvím..... i když i to může jistě potěšit. Tož kořenovým stalagmitům (i stalagnátům, stalaktitům a jiným patvarům) zdar. Těším se na nové rekordy. Pokud bude na mně něco zjišťovat, měřit, foti atd., rád tak učiním. Vlasta.

Návštěvy : [112838], dnes 5 |  |  Data Diskuse | © Copyright