WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Jen dvakrát na Býčí skále - po 70 letech Historie

Abstrakt: Ve více jak 70 roků staré trampské kronice, sestavované v letech 1942-1943, se našlo 13 fotografií, které dokumentují výlet trampa samotáře - Bohumíra Bacila Kroužka, narozeného v roce 1922, do Býčí skály. Jde o cenný doklad okolností těsně před zabráním jeskyně pro válečné účely. I přes zákaz vstupu do nepřístupných jeskyní bylo paradoxně v nich právě za války velmi rušno. Býčí skála byla oblíbeným "ilegálním českým průzkumným místem" v Moravském krasu. Nový pramen se nám prolíná hned s několika dalšími zdroji.

Bacilovu trampskou kroniku našel a Bacila na Býčí skálu přivezl tramp Boko, za což mu patří poděkování.

Klíčová slova: Bohumír Bacil Kroužek - tramping - Býčí skála za II. sv. války

Martin Golec  | 10.4.2014 16:46 | pridej.cz  | Diskuse...[0] | Zobrazeno 441x  

 

Zásadním zdrojem válečných úprav v Býčí skále a Výpustku je publikovaný "Deník speleologických výzkumů na Babické plošině a ve Křtinském údolí 1940-1945" od Norberta Havlíčka (1899-1973) - speleologa z Brna (Přichystal, A. - Náplava, M. 1995: Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků, Třebíč, 103-119). Pozoruhodnou náhodu shledávám ve faktu, že první Havlíčkův zápis pochází ze dne 3. října 1943, kdy uvedl, že ve Výpustku byl uzavřen tzv. "vojenský vchod" (dnešní prohlídkový vstup) mohutnými vraty a visacími zámky. Bohumír Bacil Kroužek ve své kronice popsal svůj výlet na Býčí skálu jenom o den dříve, dne 2. října 1943. Do konce roku 1943 se toho mnoho zajímavého v Křtinském údolí z hlediska vojenských aktivit neudálo, a tak si N. Havlíček ve svém třetím velmi krátkém zápise ze dne 26. prosince 1943 poznamenal: "Vchod do Býčí skály je již několik měsíců násilím otevřen, čehož využívají různé trampské živly k nevítaným exkurzím" (Přichystal - Náplava 1995, 108).

Po 70 letech jsem rád, že tento "nevítaný živel" Býčí skálu navštívil, a také že fotografoval a zachoval nám své cenné vzpomínky. Otázkou je, jestli se náhodou pánové Havlíček a Kroužek nesetkali v Býčí skále? Na fotografiích B. Kroužka jsou zachyceni dva čeští (asi) speleologové, jeden z nich dokonce drží zažehnutou karbidovou lampu a B. B. Kroužek se s nimi nechal vyfotografovat (obr. 15). Při svém výletu na Býčí skálu nicméně potkal člena trampské osady Silver star (neboli Stříbrné hvězdy, podpis této osady byl v Býčí skále nedávno nalezen) a též se s ním nechal vyfotit (obr. 10).

 

Dva listy z trampské kroniky Bohumíra Bacila Kroužka

  

4330. Z Kroužkovy trampské kroniky, 1943

Obr. 1: List z kroniky B. B. Kroužka, zachycující výlet na Býčí skálu 2. října 1943.

 

4332. Z Kroužkovy trampské kroniky, 1943

Obr. 2: List z kroniky B. B. Kroužka, zachycující výlet na Býčí skálu 2. října 1943.

 

 

Fotografie Bohumíra Bacila Kroužka pořízené 2. října 1943 v prostoru Jáchymky, Býčí skály a Kostelíku

 

4350. v Předsíni v Býčí skále 4351. v Předsíni v Býčí skále

Obr. 3-4: Bobumír Bacil Kroužek (vlevo) v Předsíni v Býčí skále s neznámým (asi) speleologem.

 

4352. v Předsíni v Býčí skále 4354. v Kostelíku

Obr. 5: Detail stěn v Předsíni v Býčí skále (za rok již tyto stěny díky válečným úpravám nebudou existovat).

Obr. 6: V Kostelíku.

 

4355. před vchody do Býčí skály 4356. Jáchymka od Olomučanských vývěrů

Obr. 7: Před vchody do Býčí skály, fotografováno z Brány.

Obr. 8: Jáchymka od Olomučanských vývěrů.

 

4357. horní část lezecké cesty Idaho na Býčí skále 4358. na louce před Býčí skálou

Obr. 9: Horní část lezecké cesty Idaho na Býčí skále, zlezené v roce 1934. 

Obr. 10: Bohumír Bacil Kroužek (vlevo) a Baťula (člen trampské osady Silver star, neboli Stříbrné hvězdy).  

 

4359. na Kostelíku 4360. slunce v Okně v Předsíni

Obr. 11: Bohumír Bacil Kroužek na Kostelíku.

Obr. 12: Sluneční paprsek prochází Oknem do Předsíně v Býčí skále. Jde o velmi cennou fotografii. Za rok již tato skalní lavice se sintrovým vodopádem, na níž dopadá světlo dopadá, nebude díky válečným úpravám existovat (foceno po obědě).

 

4361. dveře licht. vchodu v Předsíni - zevnitř 4362. detail Brány u Býčí skály

Obr. 13: Dveře v lichtensteinském vchodě z Předsíně v Býčí skále, foceno zevnitř.

Obr. 14: Detail Brány se sluncem před Býčí skálou (foceno dopoledne).

 

 

Bohumír Bacil Kroužek na stejném místě před Býčí skálou po 70 letech

 

4353. před Býčí skálou 4334. B. Kroužek 28. března 2014 na Býčí skále

Obr. 15: B. Bacil Kroužek 2. 10. 1943 na Býčí skále s neznámými českými (asi) speleology. Jeho první návštěva Býčí skály.

Obr. 16: B. Bacil Kroužek 28. 3. 2014 po 70 letech na Býčí skále zhruba na stejném místě. Jeho druhá návštěva Býčí skály.

 

 

Kauza "jezero v Předsíni Býčí skály"

 

Návštěva Bohumíra Bacila Kroužka po 70 letech v Předsíni Býčí skály přinesla velmi zajímavý poznatek. Jeho hodnověrnost tkví ve faktu, že před březnovou návštěvou v roce 2014 zde byl fakticky jen jednou, a to 2. října 1943. Vzpomínka se tak nemůže vázat k jinému datu. Pan Kroužek vešel 28. března 2014 do Předsíně a v zadní části uvedl: "dále jsem se nedostal, tady stálo jezero s velmi hlubokou vodou, nechtěl jsem se namočit a tak jsem dále nešel", dále si vzpomněl, že "před jeskyní vyvěral ze spodních vrat potůček a mizel na louce". Na tento fakt již dříve poukazoval prof. Rudolf Musil, ale dřívější debaty o tom končily prý závěrem, že to není možné (na fakt mne upozornil Jiří Svozil st.). Proto jsem prof. R. Musila znovu písemně oslovil a přišla tato odpověď:

„Pane kolego, jsem nesmírně rád, že se našel někdo druhý, který to také zažil. Vždy, když jsem to říkal, bylo mně sděleno, že to není možné, až už jsem si pomalu myslel, že jsem si něco vymyslel. Situace byla taková. Lezli jsme tam přes zamřížované okénko, respektive chtěli jsme lézt. První, který se tak spustil na laně a dostal až dolů, však hlásil, že tam stojí voda, takže jsme od toho upustili. Rok již neznám, ale bylo to někdy za války, kdy tam pracovala německá skupina. Jsem rád, že se to potvrdilo i z jiné strany. Dodnes si však nedovedu tuto věc vysvětlit. Hezký den R. M.“

B. Kroužek doložil, že tyto hydrografické poměry panovaly v Předsíni Býčí skály bezprostředně před válečnými úpravami probíhajícími hlavně v roce 1944. Voda tehdy musela přirozeně dosahovat až o 2-4 m výše než kupříkladu v posledních letech, kdy se objevila v prostoru Dolní brány ve výšce max. několik decimetrů. Povšimněme si také, že tato vysoká vodní hladina zde stála v říjnu, nikoliv na jaře, jak bychom očekávali.

Reakcí na tyto poměry byly i válečné úpravy v Předsíni, kdy byla tato prostora mohutnou zazdívkou oddělena od hlavní chodby Staré Býčí skály, došlo také k oddělení původního dolního vchodu do Předsíně v prostoru Dolní brány další zazdívkou, byla také prostřílena tzv. "Německá štola" pro odvod vody z prostoru pod Pohanským komínem, došlo také k prohlubování odvodňovacího kanálu od Dolní brány ke Křtinskému potoku (v březnu 1945 ještě nebylo dokončeno). Býčí skála i pro tyto aktuální hydrografické poměry a zejména pro obávané letní bouřkové přívalové záplavy (dramatický zde byl rok 1927, voda měla díky zazdění Dolního vchodu přetékat zamřížovaným Oknem ven z jeskyně až do chvíle, než se vyvalily dveře v lichtensteinském vchodu ven na louku), o kterých německé válečné správě povídal Norbert Havlíček, nebyla nijak zvlášť využívána pro válečné účely. Býčí skála nebyla prioritou, práce se zde zpomalovaly a dělníci české stavební firmy Bauunion z Brna-Komína byli odvoláváni do preferovaného Výpustku.

Nyní také víme, že oblíbený „trampský“ vchod do Býčí skály přes Bruninu jeskyni (Pohanský komín) nebyl užíván "českými ilegály" - trampy, horolezci či speleology jen z důvodu, že hlavní vchody byly zamčené. Do jeskyně se dalo chodit také přes mříž v Okně Býčí skály (dala se odklápět) a minimálně v roce 1943 byly např. hlavní dveře (lichtensteinský vchod) dlouhodobě vypáčené. Nyní víme, že to bylo také proto, že v oblasti Předsíně stála v některých obdobích dost vysoká voda.

 

 

Další zdroje k speleologii a celkové situaci ve střední části Moravského krasu za II. světové války

 

Literatura a internetové zdroje:

 

Anonym 2012: V horách je třeba žít a ne umírat, http://fotonec.blogspot.cz/2012/08/v-horach-je-potreba-zit-ne-umirat.html.

Burkhardt, R. 1944-1945: Krasové údolí Křtinské, Boskovice. (samizdat - nepublikováno)

Burkhardt, R. 1973: Moravský kras za druhé světové války, Sborník Okresního vlastivědného musea v Blansku 5-1973, 3-14.

Burkhardt, R. - Zedníček, O. 1951-1955: Údolí Křtinského potoka v Moravském krasu a jeho jeskyně. Topografie,

Příloha časopisu Československý kras IV, V, VI, VII.

Čapka, F. 1987: Křtinsko v letech První republiky a za okupace, in: Křtiny a okolí, 91-120, Brno - Křtiny.

Golec, M. 2013: Naše činnost v Krasu - Přemysl Ryšavý, www.byciskala.cz, články, 4. 4. 2013.

Golec, M. 2013: Tramp Olin - 69 roků starý podpis z Býčí skály našel svého autora!, www.byciskala.cz, články, 4. 6. 2013.

Golec, M. 2013: Drama na konci války: vzpomínky Bronislavy Hrbáčkové, www.byciskala.cz, články, 11. 7. 2013.

Golec, M. 2014: Trampové v Býčí skále v 30.-40. létech 20. století, www.byciskala.cz, články, 13. 1. 2014.

Golec, M. 2014: Východní chodba (Býčí skála) - Miroslav Fabík, www.byciskala.cz, články, 5. 2. 2014.

Golec, M. - Musil, F. ml. - Šanda, J. 2013: Kořeny Speleologického klubu Brno - jeskynní kniha 1944-1945,

http://www.jeskynar.cz/speleohistorie/stranka/jeskynni-kniha-1944-1945.

Krejsa, M. 2004: František Plšek - Po vlastní linii. Životní příběh prvního přemožitele Macochy a autora legendární Hokejky

v Západní stěně Lomnického štítu, Monana 6 (prosinec).

Machač, K. 2010: Olomučany od historie do současnosti, Olomučany. (k tématu str. 80-81).

Segěďová, L. 2010: Jeskyně Moravského krasu za druhé světové války. Historie firmy Flugmotorenwerke Ostmark

G.m.b.H. Wien, Zweiwerk Brünn a její detašovaná pracoviště, Bakalářská diplomová práce, Historický ústav FF MU Brno.

 

V Tišnově dne 11. dubna 2014 Martin Golec



Diskuse "Jen dvakrát na Býčí skále - po 70 letech"

Nejsou žádné příspěvky.

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [110024], dnes 160 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
YzllY