WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Objev Nové Býčí skály aneb... Historie

...kdy vlastně Günther Nouackh a jeho skupina překonali Šenkův sifon?

Před měsícem přišla řeč na to, že se v souvislosti s velkým objevem německých jeskyňářů VDT GfH (viz článek "Zpráva o činnosti VDT z r. 1912" z 20. 4. 2007)  uvádí dvě rozdílná data ? 7. 11. 1920 a 21. 11. téhož roku. Které z těch dat je správné a jak vlastně vznikla chyba?

Vladimír Šebeček  | 23.2.2010 03:34 | pridej.cz  | Diskuse...[0] | Zobrazeno 502x  

Objev Nové Býčí skály aneb kdy vlastně Günther Nouackh a jeho skupina překonali Šenkův sifon.

Před měsícem přišla řeč na to, že se v souvislosti s velkým objevem německých jeskyňářů VDT GfH (viz článek „Zpráva o činnosti VDT z r. 1912" z 20. 4. 2007)  uvádí dvě rozdílná data - 7. 11. 1920 a 21. 11. téhož roku. Které z těch dat je správné a jak vlastně vznikla chyba?

Nejprve jsem se poradil s Dr. Karlem Absolonem. V MK 2  cituje článek z Tagesbote. V jeho podání bylo překonání sifonu dost jednoduché.  „Tentokráte postačil krátký zásah centrifugálky, jenž snížil dne 7.  listopadu 1920 sifon na první ráz."

Úplně jinak líčí objev Antonín Boček ve svém průvodci Moravským krasem z r. 1922. „Počátkem listopadu byla čerpáním snížena hladina sifonu o 4 metry, načež prostříleno místo pokračování, nalezené sv. č. Ing. Nouackhem a  11. listopadu stanuli členové VDT v nových vodních prostorách. Podniknuty další práce potápěčské, jimž se podvolil opět uvedený p. Nouackh, který nalezl další otvor. Voda vypumpována ještě více, otvor dynamitem rozšířen a brzy na to objeveny nové rozsáhlé jeskynní prostory, kterými v horní jejich části protéká potůček jedovnický."

Značný rozdíl v podání obou autorů!  Antonín Boček však ve svém druhém průvodci z r. 1928 píše ještě něco jiného. „...prostříleli klikaté přítokové jeho chodby (tj. Šenkova sifonu) pomocí elektrických vrtáků a dynamonu a stanuli dne 20. listopadu 1920 v nových vodních prostorách."

Myslím, že na Bočkův popis prací je spolehnutí. V jeho podání je průnik líčen podrobněji. Byl dramatický a složitý. A hlavně z něj vyplývá, že tradovaný příběh o Nouackhovi, bloudícím v r. 1912 marně v zakalené vodě sifonu je chybný. Pokračování tehdy našel, ale nemohl jím v těžkém  skafandru proniknout dále. Ale co to nešťastné datum?

Předpokládal jsem téměř s jistotou, že složitost prací naznačuje prostě, že byly prováděny v uvedeném rozmezí a definitivní objev přítokového sifonu ve Velké síni čekal až na 20. listopadu.

Ale všechno bylo ve skutečnosti jinak. Němečtí jeskyňáři bádali o víkendu. V neděli 7. listopadu překonali Šenkův sifon a pronikli až k přítokovému sifonu ve Velké síni. O čtrnáct dnů později, v neděli 21. listopadu, Kaňony k odtokovému sifonu a do Hlinitých síní. Potvrzuje to Absolonem citovaný článek z brněnských německých novin Tagesbote aus Mähren a článek doplňující, které jsem vyhledal v knihovně. Neobešlo se to ovšem bez překladatelské pomoci zasloužilého badatele MUDr. Jirky Urbana.

Oba články v doslovném znění uvádím (v tom druhém nepřehlédněte zmínku o jeskyních Krkavčí skály) a až příště budu procházet Šenkovým sifonem, věnuji vzpomínku těm dávným, zapomenutým nadšencům. Možná nebyli všichni z nich národnostně příkladně snášenliví, ale jako jeskyňáři se zapsali do historie.  A je opravdu smutné, že dnes už nikdo asi neví, jak a kdy vlastně Ing. Günther Nouackh skončil. Ale třeba se některý čtenář našich stránek ozve...

V. Š.

 


 

Tagesbote aus Mähren

Vyšlo dne 8. listopadu 1920

Nové jeskyně v Moravském krasu

Úspěchy německých jeskyňářů v oblasti jeskyně Býčí skály.

 

Po významných úspěších, které kustos dr. Absolon zaznamenal v poslední době v jeskynních systémech okolo Macochy, podařilo se v těchto dnech průzkumnou prací také Němcům reprezentovaným skupinou pro výzkum jeskyní Spolku německých turistů v Brně pod vedením svého předsedy ing. Günthera  Nouackha, který tento problém sleduje již deset let, dosáhnout větších pokroků. V oblasti jeskyně Býčí skály, jak známo patřící do vlastnictví knížete Lichtenštejna, bylo včera  odkryto 500 metrů nových jeskyní a poprvé ohledáno, a je velmi pravděpodobné, že k tomuto průniku do hlubin Země se okamžitě připojí další výzkumné úspěchy.

Výše zmíněná skupina zařídila s pomocí řady moravských průmyslových firem v jeskyni Býčí skále, která je její nejdůležitější a nejbližší oblastí výzkumu, čerpací zařízení v hodnotě okolo čtvrt milionu a v těchto dnech vypumpovala jezero v této jeskyni, které je napájeno příležitostnými přítoky a vlastně je to mrtvá voda, takže se vodní hladina snížila o tři metry. Tím bylo umožněno zpřístupnit štolu, zaplněnou jinak vodou. Při průniku se procházelo mnoha malými síněmi do  nového mohutného jeskynního systému o délce téměř půl kilometru, který je protékán tak zvanou jedovnickou vodou a táhne se směrem k Jedovnicím. Nové jeskyně nabízejí sice jen docela málo krápníků, ale zato  obzvláště velké síně.

Lze předpokládat, že v průběhu dalších prací, které budou provádět sami členové skupiny pro výzkum jeskyní, bude v krátké době umožněno projít koncovým sifonem, který v současné době brání dalšímu postupu dopředu směrem k Jedovnicím a objevit další síně podzemního světa. Také průzkum rozmanitých bočních chodeb nových jeskyní nabídne určitě ještě zajímavosti.

 

Z němčiny přeložil MUDr. Jiří Urban

 


 

Tagesbote aus Mähren

Vyšlo dne 22. listopadu 1920

Z města a z venkova

K novým objevům v jeskyni Býčí skále. Jak nám sděluje skupina pro výzkum jeskyní, podařilo se jí včera vysledovat podzemní tok vody Jedovnického potoka 270 metrů daleko po proudu. Z něho vedou některé chodby k sifonu, který již nemůže být příliš vzdálen od vaucluského pramene, tak zvaného Jedovnického výtoku, jak to dokazuje tamtéž chycený rak. 30 metrů před tímto koncovým sifonem odbočuje vlevo 80 metrů dlouhá chodba, která vede silným stoupáním k nesmírně vysokým trhlinám, které by každopádně mohly být ve spojení s jeskyněmi Krkavčí skály. Také ve směru k Jedovnicím se pracovalo na zdolání konečného sifonu. Již v nejbližší době by mohl být očekáván další nápor. Celková délka chodeb jeskyně Býčí skály se zvýšila novými objevy bez připočtení horních pater (Brunina jeskyně, Skalní zámek) na asi 1.200 metrů. Podrobná zpráva o průzkumu může být zveřejněna teprve po dokončení teodolitového vyměřování, které se provádí.

 

Z němčiny přeložil MUDr. Jiří Urban

 

1325. Mapa - V.D.T.



Diskuse "Objev Nové Býčí skály aneb..."

Nejsou žádné příspěvky.

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [110045], dnes 2 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
NDBmYTMzZ