Archeologické naleziště ze starší doby železné - halštatské v Předsíni Býčí skály, které od roku 1872 budí pozornost vědecké veřejnosti doznalo velkých změn v podzimních měsících roku 1944, kdy byly odstříleny "přebytečné" části skalních stěn tak, aby zde mohlo být bezpečně umístěno do podzemní haly co nejvíce strojů pracujících v totálním nasazení pro vítěztví Třetí říše (k tomu nakonec nedošlo). Do roku 2007 mi nebyl znám ani jeden fotografický snímek Předsíně z meziválečného či ještě staršího období. V průběhu posledních dvou let se avšak díky systematickému zájmu o problematiku a šťastným náhodám podařilo objevit několik fotografií, které přinesly hned několik dříve neznámých informací o Předsíni. Unikátní fotogtafie byly nalezeny v soukromé sbírce skleněných negativů K. Absolona, které byly skenovány pro archivní účely v letech 2007-2009 (Z. Minaříková). Jejich publikace je umožněna díky laskavému svolení pracovníků MZM M. Olivovi a P. Kostrhunovi. Originály jsou dnes majetkem Ústavu Anthropos MZM.

Unikátní (neostrá) fotografie dokumentuje hned několik neznámých informací. Zachycuje (vpravo) u severní stěny dosud existující skalní lavici. Ta byla odstřílena v roce 1944. Dále dokládá jakým způsobem dopadalo ostré sluneční světlo do Předsíně (objevuje se přibližně o jarní a mizí přibližně o podzimní rovnodennosti). Dopadalo na skalní lavici a díky (v roce 1944 odstřílenému) sintrovému vodopádu osvětlovalo odrazem přední část Předsíně. Ostré světlo z levé strany by mohlo dokládat skutečnost, že zazdění tzv. Dolního vchodu členy GfH SdVDT v roce 1912 bylo v meziválečném období asi rozebráno (po či za povodně v roce 1927?) a Předsíň se stala opět přístupnou veřejnosti. Tzv. Lichtensteinský vchod je uzavřen zazdívkou a vraty. Přede dveřmi sedí člověk a po Předsíni je rozestavěno několik karbidových lamp. Fotografie vznikla pravděpodobně na konci 20. let. 20. století.

Fotografie pochází pravděpodobně z období před první světovou válkou (1912-1914). V jeskyni bádala německá speleologická skupina GfH SdVDT (Klub německých turistů - sekce pro výzkum jeskyní). Na fotografii jsou zazděny oba vchody: tzv. Lichtensteinský (instalovány 300 kg těžké dveře) i tzv. Dolní vchod. Tzv. Horní vchod - Okno je ve tmě. K těmto zazdívkám došlo v prosinci roku 1912 z důvodů ochrany strojního zařízení, umístěného v jeskyni. Na fotografii je (v pravo) u severní stěny možné vidět právě toto zařízení. Mezi oběma vchody pak spatřujeme dřevěný stůl a lavici. K dolnímu vchodu se sestupovalo několik metrů po žebříku dolů. Uprostřed fotografie je velmi dobře patrný stav tzv. skalní plenty, která byla v roce 1944 masivně odstřílena a ustoupila tak o několik metrů. Vlevo od plenty je patrná jeskynní úroveň, která doznala výrazných změn instalací válečného betonu, který je zde dodnes.

Na fotografii je vidět strojní zařízení GfH SdVDT, které je opečováváno čerstvým předsedou klubu Güntherem Nouackhem. Za ním je patrná skalní lavice pod tzv. Horním vchodem - Oknem. G. Nouackh stojí přibližně v místech tzv. Malého žároviště, které bylo jedno z částí halštatského obětiště, jenž nalezl. J. Wankel na podzim roku 1872. Skalní lavice byla odstřílena na podzim roku 1944. Okraj žároviště je tak dnes vzdálen asi 3 m od severní stěny.

Neznámý člen GfH SdVDT u strojního zařízení. Podobná fotografie jako výše, nicméně v říjnu roku 2009 člen ZO ČSS 6-01 Býčí skála V. Šebeček právě na této fotografii odhalil další neznámý a velmi překvapivý kus historie Býčí skály. Vpravo od postavy je na skále nápis I. KYSELAK 6. 10. 1829. V. Šebeček v tomto nápise odhalil podpis dobového rakouského cestovatele Josefa Kyselaka, který se postupně proslavil svými četnými podpisy na slavných místech staré monarchie. Sem ho přivábila známost Býčí skály v monarchii podpořená návštěvou císaře v roce 1804 a následně řady návštěvníků. Jeho podpis zde zůstal v místě, kde J. Wankel teprve za 40 roků provede první výkopy v roce 1869 a o tři roky později v roce 1872 zde odkryje svůj největší životní nález - halštatskou svatyni. V ČR jde po Teplicích v Čechách a hradu Veveří o třetí doložený Kyselakův podpis. Více se o této dnes kultovní rakouské historické postavě a "otci writingu" můžeme dočíst v článku V. Šebečka na těchto stránkách.

Unikátní fotografie z Absolonovy sbírky nám přinesly hned několik pozoruhodných informací o Předsíni Býčí skály před válečnými úpravami. Přinesly nám tak zase zpět některé kousky zmizelé historie tohoto pozoruhodného místa na mapě Moravského krasu.

Martin Golec