Re: Re: Re: Tajemné kroky za zády NoBody [46.149.125.xxx] Před 10 roky
c. = Vojtěch A. Gregor - Celofán
Re: Re: Tajemné kroky za zády Wolf Před 10 roky
nevím kdo je .c. je ho nutno však upozornit,že v jeskyni není vhodné sraní mimo potoční proudy a tak se spěchá...pak těžko lze slyšet jakékoli kročeje...to by musel být snad jen esesácké roty dupot...a o tom se nikdo nezminuje. kecat lze,to jistě,ale lepší jistě je naslouchat,pozorovat,domnívat se,vymýšlet si,představovat si atp.chudák,který je hluchý,ale jen at si žije...že...zdarec.
Re: Tajemné kroky za zády C. [207.81.66.xx] Před 10 roky
Tajemné kroky za zády nejsou vůbec tajemné a záhadné. Lze vysvětlit jedním nebo kombinací dvou či všech tří následujících faktorů: (1) následky včerejšího posezení v hospůdce dlouho po zavírací době; (2) zvuk Lomikelových pluzní - samotného Lomikele jsi přehlédl díky jeho malé výšce, 93,5 cm; (3) jde na tebe sraní. C. :o))
Tajemné kroky za zády Havel Hugo [86.49.45.xx] Před 10 roky
Popisované jevy, jakoby někdo za vámi šel, jsou zcela běžné, setkal jsem se s tím ve více jeskyních, kromě BS, i v Propastovitém bludišti a hlavně v Macošské chodbě Amatérky v okolí domu U dvou velkých. Podmínkou je, být v jeskyni sám, čož nebývá tak časté, jinak tento jev nevzniká zcela logicky, protože za vámi opravdu někdo jde. Je to opravdu ohromující, v Amatérce to bylo tak přesvědčivé, že jsem se po každých 20 m otáčel, přestože mě rozum říkal, že tam nikdo není. Vznik tohoto jevu je podmíněn určitým druhem nebo stavem sedimentu a možná i akustickou situací místa, protože se projevuje jen někde. Tak až příště budete slyšet ty kroky vzadu, neotáčejte se, nikdo tam není ----- nebo že by někdy........? Záhady jsou krásné proto, že jsou tak záhadné. HH
Re: Okultismus Štěpán Před 10 a ¾ rokem
:-D
Okultismus NoBody [109.238.46.xxx] Před 10 a ¾ rokem
Osobní svědectví Martina Ševčíka týkající se okultních praktit, které provozoval na BS i jinde (asi na přelomu 70./80. let).
http://www.youtube.com/watch?v=bWNwlUBUVmE
okolo Wolf Před 11 a ¼ rokem
od prvního dávného vstupu do zdejších jeskyní v r.1953 -první týden v září-mne to o k o l o zná a já je.není vždy přímo milé,ale -mám ten dojem-že mne toleruje.párkrát mne sice trochu postrašilo,ale vždy nakonec mi vlastně pomohlo z mnou zaviněné obtížné situace.v r.1955 jsem kopal na pěti křeslech.všichni odešli a já,jak mám i dnes ve zvyku,jsem se kochal prací právě udělanou.vykopali jsme se s holmanem zpátky do pětky od tamního pískového komína.tehdy nikdo z kluků neměl jiná svítidla,než svíčky a baterky.fr.musil měl acetylénku z bicyklu a holman hákovou karbitku.já si vyrobil plechovku se svíčkou.sedím tedy a koukám...a spadla mi má svítící plechovka po svahu dolů a zhasla.měl jsem ještě vysvícenou baterku a tři sirky.všechno dosvítilo cestou k plazivce do čtverky.celou čtverku jsem lezl vpravo po vyšlapané stezičce,ale dírku do trojky jsem nahmatával vícekrát a dlouho.nakonec jsem ji našel.trojku jsem taky absolvoval po kolenou a vpravo ke schodkům.pak nahoru.na tom platu jsem se dost bál,že spadnu do dvojksy,ale vpravo při stěně jsem konečně trefil tu stezičku.po ní zas k lavce.trochu dolů a nahmatat tu fošnu.jako obvykle,byla kluzká a trochu šikmá.ale přelezl jsem.pak už snadno po visících náplavách k liščí noře.tam už trochu zářilo.šli asi za mnou?pak s ostatními ven.ještě dnes cítím ten pocit.jakoby okolo mne cosi bylo a jakoby mne to tlačilo ke správnémnu směru..to je to tolerantní okolo.jindy napíšu o jiné toho podobě.zdarec.
něco okolo a za Wolf Před 11 a ¼ rokem
každá jeskyně je živá existence,ač dost nelidská a žijící v jiném než lidském čase.jsou tam jevy rychlé-ty zažijeme a dění pro nás nesledovatelná jinakj,než představivostí.zvyklí pozorovat a zajímat se,můžeme zažít věci bez vysvětlení,ikdyž se o ně racoonálně snažíme.s prof košutem jsem zažil řvaní v bývalém domku prst,který jsme napouštěli a vypouštěli,když byl plný vody.taky jsem se koupal 4.ledna o půlnoci v potoce,když mne ve floridě ranila mrtvice...co taky čekat od pětašedesátníka,než to,že třikrát omdlí na žebříku do augiáše.aby nebylo dost,po nějakém čase jsem si pokuřoval v marnici po práci a sám.myslel jsemže jsem v té wolfově zoně tak čtyři hodiny.z komína nade mnou na mne vypadl kámen cca 3x3cm a klofl mne do glembaku.pak vyletěl netopýr a nalétával na mne,abych už šel pryč.šel jsem.od dračí smyčky po pohanské kameny se rojili netopýři.bylo jich snad tisíce.prošel jsem jejich mlhou.na základně nikdo,noc.na hodinách pár minut po půlnoci.nebyl jsem v díře krátce,ale osm a půl hodiny.jindy pod lampou jsem v komínku našel civilizaci mi neznámých členovců.mají to tam pěkně zařízeno.zdálo se mi,že mi řekli:neříkej o nás nikomu.taky bych mohl mluvit o tom,jak mi myš sežrala tavenas a jak jsem našel barokní flašku,kterou vypili snad 18o3 a.tomassi a i.tomassi.prý byli ze křtin,tak možná mí příbuzní.zdarec.
NoBody řekl/a: NoBody [95.140.250.xxx] Před 13 a ½ rokem
Hodně zajímavý. Mám rád tajemnosti :) Já být sám uprostřed jeskyně a zaslechnou sebemenší zvuk, byť sebevysvětlenější, podělal bych se strachy :D
KS řekl/a: KS [212.96.177.xx] Před 14 roky
Jací masožraví dinosauři proboha???? Jste v Býčí skále. To byl řev mýtického lidožravého býka, půl člověka, půl zvířete, který v podzemí Býčí skály bloudí, líčí na speleology a vzpomíná na doby, kdy mu a jeho druhům byla vzdávána úcta hodná prastarých božstev a byly mu předkládány lidské oběti, ať už to bylo v dávných dobách ve starověkém Knossu, nebo ve svatyni, jeskyni nesoucí dodnes Jeho jméno...